Zaškův blog

  Ne, nenatrháš z nebe hvězd a přece věř, že natrháš - Fráňa Šrámek   Před pár vteřinami jsem byl s Bedřichem (vyloženě Bedřich, ne žádný z bedřichů) ve světě Zapropastí a ve stavu sdíleného světobolu se jej pokusil korunovat (koruna byla vytesána Rubenem Norieuxem z islandského křišťálu). Bez úspěchu; Bedřich si sundal totiž svou hlavu. Naprosto odzbrojen z jeho podivného činu jsem mu řekl, že já nic takového neumím. Až nyní mi dochází, že jsem se ho měl zeptat, zdali je jeho hlava nasazovací, nebo si každý den hněte novou, ten Abedřich.   Nyní kráčím domů ve tmě noci a cítím se poprvé za dlouhou dobu vyloženě svobodný.    A pak, za pár vteřin, uvidím v zrcadle Aurélii šeptající kdybysmy. A já, jako již tolikrát, přivřu oči, pohlédnu na svět s divadelními kukátky a pravděpodobně vyzvracím dalšího jetuníka.. za což se upřímně omlouvám.   Přeji si dvě věci: buďto, ať potratím Nebedřicha, nebo, ať porodím bedřicha.   Ale v žá...