Zaškův blog

vetřel jsem si prach do očí abych viděl konečně jako druzí abych viděl zastřeně a zamlženě a aby mi mohli přátelé foukat do očí a smát se mým slzám vetřel jsem si střelný prach do očí abych mohl střílet po těch, jejichž těla létají abych mohl střílet po těch, jejichž duše umírají aby se mi mohly vznítit duhovky a tak bych byl vysvobozen od pravd vytřel jsem si ústa hlínou abych na chvíli pocítil chuť jinou než hořkosladkost vzpomínek a tu kyselou pachuť která nikam pořádně nezapadá a zapadá jen mezi řádky, které jsem nikdy nenapsal a všechny ty centimetry, co oddělovaly naše srdce se změnily v kovové kůly, které nabodly všechny chvíle na něž jsem už skoro zapomněl vytřel jsem svůj pokoj diamantovým prachem aby svět zase měl nějakou hodnotu kterou pozbyl ve vteřině, kdy se naše rozštěpy páteře rozpletly obrátil jsem oči dovnitř své lebky abych se mohl pořádně rozhlédnout a najít něco, co by mi připomínalo, jaké to tu bylo předtím...

  Nejintimnějším slovem není slovo,  nýbrž ticho.   Jel jsem tramvají se slečnou, která mě neznala, což mi udělalo radost. ,,NELZE TĚ PŘEČÍST."   4 SLOUPY ČLOVĚKA:   1. Dýchej za sebe   2. Tvoř pro sebe   3.  Věř v sebe   4.  Miluj ze sebe   Potkal jsem jednu dívku ze své minulosti a bylo mi to jedno.   Viděl jsem spoustu krásných žen i mužů, každý z nich měl kolem sebe auru svého vlastního života, svého vlastní já, nikdo z nich nebyl kompromista, možná to byli pozéři, ale byli krásní, krásně v sebe věřili, věřili, že být SÁM SEBOU má smysl - dělá mi to radost.   Spatřil jsem dívku a nevěděl jsem, jestli ji znám nebo ne. Neřekl jsem nic. Každopádně jsem ji znal.   ,,Budeš dělat přijímačky i tam?"   ,,Asi ne." řekl jsem po kratší odmlce, načež se ozval potlesk mnoha duší.   Byl jsem v čajovně. Už zase vím, proč to tam mám tak rád. Sedávám u výlohy a koukám se ven zpoza zamlženéh...