VĚCI NAVŽDY MILOVANÉ

Miluji, když najdu na zemi knoflík, jenž viděl věci, o nichž se mě nikdy ani nesnilo.

Miluji, když se zvedne podzimní vítr a lidi zastrčí bradu do šály.

Miluji, když se zastavím a dívám se na černé žíly javorových stromů mezi jejich zářivě žlutými listy.

Miluji, když vidím lavičku, která nedává smysl.

Miluji, když mi bezdomovec pózuje se svými psy a miluji, když bezdomovec sedí na lavičce a krmí holuby.

Miluji, když jsem schopen utěšit své srdce jednoduše tím, že se ponořím sám do sebe.

Miluji, když napíši dopis a ten dopis někomu udělá radost.

Miluji, když stvořím balíček po okraj naplněný svou duší a udělám si tím radost.

Miluji, když najdu na zemi malou, plastovou růži.

Miluji, když mi sekuriťák řekne za mými zády „Debile.“

Miluji, když se zastavím u oranžovo-růžových růží, které pro nikoho nerostou, ani nekvetou.

Miluji, když po mě chce bezdomovec více, než jen deset korun.

Miluji, když mi přestává chutnat jasmínový čaj.

Miluji, když se dobrovolně odsuzuji k zániku tím, že dělám to, co chci a ne to, co bych měl.

Miluji, když se po nocích zmítám v neklidu, jen abych se ráno probudil do dušemíru.

Miluji, když najdu marron marron.

Miluji, když mi někdo zlomí srdce stejně jako miluji, když mi jej někdo věnuje.

Miluji, když se zastavím a udělám něco, co chci, jen proto, že chci.

Miluji, když jsem v opojení a miluji, když vystřízlivím.

Miluji, když někoho nechápu, protože to znamená, že má o jednu duši více, o níž jsem doposud nevěděl.

Miluji, když knihovnice odejde od kasy, aby mi pomohla najít knížku.

Miluji, když si na noc obléknu kalhoty.

Miluji, když jdu spát a jsem skutečně unavený.

Miluji, když mi nezáleží na tom, zda-li si v autobusu sednu nebo ne.

Miluji, když znovu nabudu svého vlastního tvaru a miluji, když jej ztratím.

Miluji, když se přestanu ohlížet s vědomím, že s odvráceným zrakem svět za mnou nezaniká.

Miluji, když mi dívka vypráví o své lásce a já se tomu směji.

Miluji, když dopíši psaní, jež nikdy neodešlu.

Miluji, když si uvědomím, že nemá smysl trápit se světy, které se s tím mým nepřekrývají.

Miluji, když uslyším zvuk toho, jak do sebe zapadnou dva fragmenty mé duše jako puzzle.

Miluji, když stojím na okraji útesu sám.

Miluji, když vím, že nevím.

Miluji, když miluji.